Na okenicu hlasno dopadajú kvapky dažďa a v ich melódii okolo mňa krúžia myšlienky. Deň rodiny sa chýli ku koncu – a tak o rodine uvažujem v tejto chvíli.
Rodina je vzácna vec
– pravdaže ozajstná rodina, ktorá má hlboké korene a jej členovia stoja pri sebe pevne.
Za rodinu obvykle pokladáme príbuzných, hovoríme o rodine pôvodnej – a ľudí, s ktorými žijeme, t. j. parteri a deti.
No niekedy ľudia ktorých pokladáme za rodinu žijú vedľa nás, a ani nás nemusia poriadne vidieť, nie to ešte aby stáli pri nás v ťažkých časoch. A naopak, podajú nám pomocnú ruku ľudia úplne cudzí.
Stáť pevne v ťažkých časoch nie je o veku, vzdelaní, ani o postavení – je to prejav charakteru. Kadečo zahŕňa v našom živote to slovné spojenie „stáť v ťažkých časoch pevne“ – je to byť spoľahlivý a zodpovedný, zostať verný, neklamať a nekradnúť, byť životne múdry i odvážny. Je to výnimočná vlastnosť a vypovedá o zrelosti človeka. No som si istá, že v mojom živote má miesto iba ten, kto pri mne v ťažkých časoch stáť dokáže
.
Teraz vám poviem v závere Medzinárodného dňa rodiny príbeh o niekom, kto bol človekom s veľkým Č. Nebol rodinou detí, ktoré sprevádzal – a predsa bol viac ich rodinou ako boli tí, ktorí ich splodili a priviedli na svet.
Janusz Korczak
obrázok prevzatý z https://www.chicagotribune.com/opinion/commentary/ct-holocaust-remembrance-day-grossman-20160504-story.html
Všichni lidé nejsou hajzlové!“ řekl muž, než vstoupil s dětmi do plynové komory přihlížejícím nacistům.
Janusz Korczak – polský pedagog, spisovatel a lékař. Celkem třikrát odmítl si zachránit svůj život.
Poprvé, když odmítl před okupací Polska emigrovat, protože nechtěl opustit ′′ Dům sirotků ′′.
Podruhé – když odmítl utéct z varšavského ghetta.
A potřetí, tehdy, když už všichni obyvatelé ′′ Domu sirotků ′′ nastoupili ke vlaku, který jel do tábora Treblinka a přistoupil k němu důstojník SS a zeptal se:
– Vy jste napsal knihu ′′ Král Matiusz „? Četl jsem tuto knihu jako dítě – dobrá kniha! Můžete jít!
– A děti?
– Děti pojedou s námi, ale Vy můžete klidně opustit vlak .
Mýlili se, nemohl. Všichni lidé nejsou hajzlové!
A za pár dní, v koncentračním táboře Treblinka, Janusz Korczak spolu se svými dětmi, vstoupil do plynové komory. Cestou na smrt s nic netušícími dětmi, držel dvě z nejmenších dětí za ruce a vyprávěl jim pohádku …
Takto skončil život toho úžasného člověka, který nám může být v mnohém příkladem.
Elena
P.S:: A hej, deň rodiny končím so spomienkou na môjho syna. Maroško si v mojom srdci.
Neviditeľné vlákna navždy spájajú tých, ktorí patria k sebe…
A čo iné ako očarujúcu verziu Hallelujah by som v tejto chvíli dala…
Ja som na den rodiny mohla oslavovat len to,... ...
Viete kto najviac robí pre dobro rodiny ? ...
+++++++++++++++ pekné. Korczak je nesmrteľným... ...
Celá debata | RSS tejto debaty