otvorene

Už dávno to bolo, kývnu rukou podaktorí.

Trochu vzdelanejší i nejaký ten údaj vylovia z pamäte, že v Amerike to bolo, Juh proti Severu a tak.

No áno, Scarlet O´Hara  a Odviate vetrom, jedna z mojich kníh – srdcoviek, vynára sa pri slovách o zrušení otroctva mne. Mám rada jej odvahu, nevzdávala sa v životných trabloch, nestrácala nádej.

Málokto vie, že prvým európskym impériom, ktoré zakázalo obchod s otrokmi,  bolo v roku 1792 Dánsko-Nórsko, platil od roku 1803. Až o hodne rokov neskôr zrušili otroctvo v Amerike, po skončení americkej občianskej vojny v roku 1865 prijatím 13. dodatku Ústavy Spojených štátov. Na americkom kontinente bola poslednou krajinou rušiacou otroctvo Brazília v roku 1888.

Hoci bol prijatý Medzinárodný dohovor o zrušení otroctva v roku 1926 a Doplňujúci dohovor OSN v roku 1956, až v roku 2007 bolo označené otroctvo za trestný čin i v Mauritánii.

I Medzinárodný deň za zrušenie otroctva existuje.

Bol vyhlásený Valným zhromaždením Organizácie Spojených národov (OSN) s cieľom upozorniť na pretrvávajúce formy moderného otroctva vo svete a pripomína prijatie Dohovoru o potláčaní obchodu s ľuďmi a využívania prostitúcie iných osôb z 2. decembra 1949.  Preto pripadol tento medzinárodný deň na 2. december.

Napriek tomu dnes sa môžeme stretnúť s otroctvom v podobe obchodovania s ľuďmi, nútené práce či detskej práce.

Niektoré z nich sú dokonca beztrestné, a existujú i v moderných európskych krajinách, Poznajú ich podaktorí z práce pre súkromné zahraničné firmy, a vonkoncom nielen vo fabrikách, i v bankách a kdekade inde, že?

Sú i v podobe, o akej vám teraz predkladám príbeh.

Georg Wiesechen

1 d. ·

Byl jsem dneska odpoledne na nákupu. Jenom pár drobností – šest lahví mléka, pár jogurtů, dvě vánočky, šest rohlíků, minerálka. Prostě jen to, co teď zrovna chybí.

Posouvám se ku kase, holčina mi to namarkuje a povídá mi „a třicet korun na Světlušku nám dáte?“

„Ne“, odpovídám jako asi každý. „Po jistých zkušenostech pomáhám raději konkrétním lidem, než různým nadacím“

„A prosím vás, padesát korun na Ukrajinu byste neměl?“ vece dívčina za kasou a je vidět jak STRAŠNĚ MOC je jí TAHLE otázka nepříjemná

„Myslíte, abychom jim přispěli na DALŠÍ další zlaté hajzly?“, ptám se a dívám se holčině přímo do očí. „že by jich tam měli ještě málo?“

Holka zrudne ještě víc a jenom tak zakoktá „víte, nám šéfové nařídili, že se na to máme každého zákazníka ptát“

Takhle přátelé, TAKHLE vypadá skutečné otroctví. Když mladou ženu (no, kolik jí tak mohlo být, dvacet osm? Dvacet devět?) přinutíte, aby dělala věci, které se jí totálně eklují, jdou proti její přirozenosti a ona je NECHCE dělat. A vy ji přesto přinutíte – a užíváte si toho, jak ji (prakticky všichni) zákazníci posílají do prdele. A ona tam stojí, stydí se do hloubi duše, rudne a bledne, občas i polkne nějakou tu slzu – a ví, že kdyby toho ZASRANÝHO, ZKURVENÝHO HAJZLA, CO JÍ TOHLE NAŘÍDIL, POSLAL DO PRDELE, JAK NÁLEŽÍ, tak je existenčně zničena.

Tak tam stojí a trpí

Quo usque tandem abutere, Catilina, patientia nostra??

Quo usque tandem …

Laskavý čtenář promine

Myslím, že jediná šanca ako sa zbaviť otroctva raz a navždy, je začať kolektívne ignorovať všetko to, čo nám otrokári ponúkajú. Nenakupovať u nich, nevyužívať ich služby.

Nekupujem dodnes keksíky mäty či horalky odvtedy, hoci pôvodný majiteľ už podnik predal američanom

https://elenaistvanova.blog.pravda.sk/2021/08/23/dragon-of-air-4-horalkovy-kral/

Keď to bude robiť veľa ľudí, že nastavi predajcom i službám morálnu hranicu, svitne im.

V jednote je sila.

Takže aká je správna odpoveď na otázku z nadpisu blogu? Nikdy nebolo otrokárstvo zrušené zjavne…

Elena

P.S.: Razantný názor k téme Ukrajine dávajme a nikdy inak som na fb objavila, pani svoj názor hercom píše

https://www.facebook.com/profile.php?id=61578816127716

… Ak si myslíte, že si ešte niekedy kúpim lístok do divadla na vaše predstavenie, ak si myslíte, že si pustím film, kde budú vaše zúfalé žobracke ksichty, veľmi sa mýlite!!!!…