Článok v linku pripomína časy útoku na filde na pokračovanie k minulému blogu
Bola to nesmierne ťažká situácia, lebo záchranári i policajti sami prešli prvotným šokom „je to fakt realita, to čo sme doteraz len nacvičovali“. Je to ľudsky pochopiteľné. Každý krok bol riizkom, lebo nevedeli, kde všade páchateľ mohol umiestniť výbušniny. Navyše nemali informácie o páchateľovi, či nemá kumpánov – a tak každý prichádzajúci bol podozrivým. Ranených bolo toľko, že záchranári privolali na pomoc kolegov až zo stredných Čiech a policajti popri spomenutých rizikách čelili i vydeseným študentom, niektorí sa v strachu zabarikádovali a bolo nutné im dvere vylamovať. Tomu všetkému rozumiem.
Ťažké chvílke zažívali zásahové zložky i po čine, ako som uviedla vyššie – i profesionáli sú len ľudia.
No chyby, ktoré vznikli pri zásahu a pomenovali ich ako „doporučení“ – mali pomenovať ako chyby. Lebo pred útokom na filde bolo chýb viacero
- v Klánovickom lese vrah zastrelil otca s dieťaťom v kočíku, lebo „trénoval“ – bezprostredne po čine vedeli typ zbrane, aj to, že mal tlmič a veľkokapacitný zásobník, a cca 5000 držiteľov tohto typu zbrane legálne mohli a mali preveriť bezodkladne do pár hodín,
- navyše rizikové znaky by ho vyniesli medzi podozrivými rýchlo vysoko – nákup viacerých zbraní v poslednej dobe, kurz absolvoval,
- dve hodiny pred činom vedeli, že zabil svojho otca – profesionála pracujúceho v bezpečnostných zložkách – takže je závažne nebezpečný,
- vážne si nejaký policajt mohol myslieť čo len chvíľu, že pán otec spáchal samovraždu s tromi guľkami v hlave odzadu?
- https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/804686/desive-detaily-o-radeni-vraha-z-fakulty-otce-strelil-trikrat-zezadu-pripravil-si-i-sekeru.html
- vedeli v tom čase, že je to študent fildy , ktorý cestuje do Prahy a nerozostavili okolo fakulty ľudí s fotografiou dotyčného,
- jeho mobil potom lokalizovali priamo na budove fakulty, takže strelec na streche – skutočne mali študenti vybiehať podľa ich pokynov na námestie?
- fakulta mala kamerový systém – prečo sa nepozreli cezeň na postup páchateľa, čo by trvalo cca 5 minút zrýchlene a vedeli by o jeho postupe všetko, namiesto aby hnali profesionálov do vyššie popísaného rizika, že nevedeli kde, čo a ako?
Aby sme si rozumeli, ja neobviňujem policajtov, pravda je tu
https://www.youtube.com/watch?v=eRY5Mc-sSNc
No a hlavne – chýbali protokoly a postupy k takýmto udalostiam.
Z môjho pohľadu však hlavnou chybou v celom prípade bolo, že pán vrah, mal v spoločnosti prístup ku zbraniam a kurzu
Potom, co se společnost otřepala z prvotního šoku, začala se její značná část divit, že v Česku lze získat zbrojní průkaz bez posudku od psychiatra. Stačí pouze potvrzení od praktického lékaře. Takzvané psychotesty, které musí například absolvovat každý instruktor autoškoly, vlastníci zbraní podstupovat nemusí.
Nemusel tak učinit ani David K. I přesto, že se před podáním žádosti o zbrojní průkaz léčil na psychiatrii a bral léky na předpis. Zda by ho psychotesty zastavily, není jisté – podle znalkyň z oboru psychiatrie a forenzní psychologie, které pro policii vypracovaly posudek vraha, totiž netrpěl žádnou zdravotní poruchou. Cestu k událostem na fakultě by mu ale určitě zkomplikovaly.
Nuž, problém v sebe nevidel
Človek by si položil otázku, či rodine nevidela, že sa ozbrojuje a je ujetý čím ďalej viac.
O tom, že má doma zbraně, rodiče i sestra věděli. Nijak to netajil a je to ani nepřekvapilo. O zbraně se zajímal od dospívání. Rodiče byli podle výpovědi jejich dcery v podstatě rádi, že si našel koníček a jezdí na střelnice. Protože jinak byl většinu času zavřený ve svém pokoji.
Matku Davida K. se reportérka pokusila oslovit před jejím domem. Na otázku, co říká na policejní vyšetřování, odpověděla: „Vadí mi všechno a nejenom v tom policejním vyšetřování.“ Nelíbí se jí, jak celý případ novináři prezentují. „Já jsem přišla o ty nejlepší dva kluky svého života, nebyli to žádní hajzlové. A vy z nás ze všech děláte hyeny,“ zakončila rozhovor.
Ona i její dcera jsou úředně v případu zařazeny mezi poškozenými, neboť činy Davida K. přišly o manžela, respektive o otce.
To ako vážne? Vlastne sa už nečudujem, že pán vrah bol egoisticky a narcisticky ladený, po kom asi bol?
Minister vnútra ČR uviedol pozitívny nápad podľa mňa, len či nezostalo iba pri nápade
Uvedl, že na bezpečnostním výboru hodlá představit projekt tzv. bezpečného dětství. „Chceme vytipovat ve spolupráci s MŠMT a MPSV okamžiky, kdy by systém měl umět reagovat, kdy jde o dítě, jehož rodina vykazuje patologie, kdy se dítěti nevede dobře a jedinec pak nebude zvládat nároky, které na něj doba klade, a pomůže se mu na základě nějakých vzorců, které budou funkční. Debata, kterou vedeme o fyzické ochraně veřejného prostranství, je také důležitá, je to zodpovědnost ministerstva vnitra,“ dodal.
Eliškina mama pomenovala problém jasne:
Bezpečnost ve školách tedy dle vás stále není taková, jaká by být měla?
„Bezpečnost není. Jediní, kdo se mnou komunikoval, byli ti přeživší studenti. Policie se mnou nemluvila, média nikde o ničem nepsala, protože nesměla, fakulta se mnou nemluvila, vedení fakulty se přede mnou schovávalo, kdykoliv jsem do toho baráku vešla.“
Ako to povedala jasne
„Chci spravedlnost pro moji Elišku. Dnešní spravedlnost je zítřejší bezpečnost.
A pokud se to stane zítra vám, tak co budete dělat? Stává se mi, že mě lidi zastaví na ulici a ptají se – vy jste maminka Elišky? My to cítíme stejně jako vy. Ano, jsem ráda, že mi to říkají, ale taky pro to něco dělejte, protože se to týká i vás.“
Nemali by sme mlčať v s
Elena
Ludmila Čírtková a Gabriela Leblová se k případu jako znalkyně vyjadřovat nemohou, avšak pro jiného odborníka, primáře oddělení ochranné léčby Psychiatrické nemocnice Bohnice Jiřího Švarce, nad jejich závěry překvapilo, „že to byl tak inteligentní, nekonfliktní, tichý a schizoidní, to znamená velmi introvertní člověk. Čekal jsem někoho hloupějšího, disociálnějšího, což by bylo typické pro pachatele takových činů,“ říká primář Švarc, na jehož oddělení jsou v péči pachatelé trestných činů, kterým soud nařídil ochrannou léčbu.
K závěrům znalkyň patří i to, že David K., byť se jeho čin zdá být projevem šílence, netrpěl žádnou duševní chorobou. Neměl projevy bludného chování, žádné hlasy mu nenašeptávaly, aby vraždil. Moc dobře si tedy uvědomoval, co dělá. Klíčovou roli v tom, proč zabil sedmnáct lidí, hrála podle znalkyň smíšená porucha vrahovy osobnosti se schizoidními, narcistními a disociálními rysy. Byl samotář, uzavřený do svého světa fantazií, který nedokázal mít vřelé city a necítil potěšení z ničeho. Nedokázal se pořádně začlenit do kolektivu a najít si kamarády. Neuspěl ani u dívky, které se svým velmi neobratným způsobem, připomínajícím spíš stalking, snažil dvořit. V období covidové pandemie se dostal do ještě větší sociální izolace. Byly zavřené vysokoškolské koleje a on se musel vrátit do domu k rodičům. Tam se čím dál víc uzavíral do sebe a do vlastního světa bizarních a násilných představ.
Hovoril so psychiatričkou o úvahách na samovraždu, no hlavne o svojichj problémoch vo vzťahu s rodičmi – kto by to čakal, že?
Rok a dva měsíce před střelbou prohlásil, že myšlenky na sebevraždu odsunul a přemýšlí o něčem jiném. „Třeba v rámci těch hádek s rodiči, nějak je potrestat. Než k tomu přistoupím (k sebevraždě), tak jim něco udělat předtím. Takový opak, motiv, je umlátit. Aspoň jednoho… otce,“ svěřoval se s tím, že když na to myslel, ulevilo se mu.
V listopadu 2022 David K. u lékařky řekl, že myšlenky na vraždu otce přicházejí už méně často. Přesto se ve vzteku objevují. „Vůči rodiči, ale teoreticky i vůči snadnému cíli. Třeba někdo, kdo by to potenciálně nečekal. Třeba spolužák,“ prohlásil podle lékařské dokumentace David K. Uvedl však také, že takové pocity rychle odeznívaly. Že by doopravdy chtěl vraždit, odmítal.
Podle znalkyně Ludmily Čírtkové se cítil odstrčen, lidmi nepřijímaný, prázdný, bezmocný, tedy „odpojený“. David K. podle obou znalkyň odpovídá profilu „lone-actor grievance-fueled violence“ tedy záští a křivdou vedeného osamělého školního střelce. Nenávist vůči sobě samému se přelila v nenávist vůči ostatním. Svou neschopnost navazovat vztahy vyčítal druhým.